Spolek severočeských havířů

V prosinci roku 1996, u příležitosti oslav svátku svaté Barbory, patronky horníků, vznikl z iniciativy skupinky nadšenců – zaměstnanců Dolu Kohinoor, bývalých zaměstnanců Dolu Alexander, občanů města Osek a několika zaměstnanců Obvodního báňského úřadu v Mostě Spolek severočeských havířů. Vytkl si za cíl záchranu hornických historických památek v severočeském regionu, osvětovou činnost směřující k propagaci hornictví na veřejnosti a udržování a rozvíjení hornických tradic.

Základním krédem Spolku je nemyslet jenom na přítomnost, ale i na to, jaký odkaz bude po – v principu plenivé hornické činnosti na severu Čech – zanechán příštím pokolením. Členové spolku se domnívají, že kulturní a hospodářskou úroveň země je nutno objektivně hodnotit nejen podle objemu výroby a produkce čehokoliv, ale mimo jiné i podle toho, jak se chová ke své historii, památkám a tradicím, ať již jde o jakýkoliv obor lidské činnosti, hornictví nevyjímaje.

Průběhem let se složení členské základny spolku proměnilo. Původně malá skupinka nadšenců, svázaná s hlubinným způsobem dobývání, se rozšířila o nové členy přicházející z lomových provozů, z místní samosprávy, ze státní správy a z odborného školství.

Jedním z nejvýznamnějších počinů Spolku severočeských havířů bylo založení tohoto muzea v roce 2003. Kromě toho se spolek věnuje připomínání důlních katastrof v regionu, organizuje vzpomínkové akce, inicioval výstavbu pomníků. Významně se také věnuje propagaci hornictví mezi širokou veřejností, například tradičním předáváním světla svaté Barbory během Adventu, organizací Dne dětí v muzeu či účastí v průvodu Mosteckých slavností. S německými kolegy Spolek vybudoval Přeshraniční hornickou naučnou stezku Marienberg – Most.